Proč se lupénka často „kamarádí“ s revmatickými nemocemi? - Lupénka pod kontrolou

Proč se lupénka často „kamarádí“ s revmatickými nemocemi?

Léčíte se s lupénkou a začaly se u vás objevovat také obtíže s pohybovým aparátem? V tom případě zpozorněte. Mohou totiž souviset.

Revmatické příznaky, které souvisejí s lupénkou, nejsou novinkou, byly popsány už v 19. století. Psoriatická (spondyl)artritida patří do poměrně široké skupiny onemocnění nazývaných spondylartritidy. Jedná se o několik různých příbuzných revmatických onemocnění, která jsou spojena určitými společnými projevy, přičemž jejich název poukazuje na to, že u nich mohou být postiženy nejen periferní klouby (tj. např. klouby na horních či dolních končetinách), ale také páteř a sakroiliakální skloubení (tzv. SI skloubení, lidově také esíčko, tj. kloub spojující kost křížovou s kostí kyčelní).

Psoriatická artritida – jak vzniká a co postihuje

Přesný vztah mezi lupénkou a psoriatickou artritidou zatím není zcela znám. Obě choroby jsou však pokládány za autoimunitní zánětlivá onemocnění, která jsou podmíněna dlouhodobou aktivací speciálních buněk imunitního systému, tzv. T-lymfocytů. V případě lupénky dochází k jejich aktivaci v kůži, v případě psoriatické artritidy pak v kloubu. K rozvoji onemocnění nejpravděpodobněji dochází v důsledku interakce některých vnějších faktorů s genetickým pozadím v lidském těle. Zánětlivý proces postihuje (stejně jako u ostatních spondylartritid) jak periferní klouby, tak i páteř. Zpočátku bývá postiženo pouze několik málo kloubů, s postupem času však může počet postižených kloubů narůstat. Dochází též k postižení DIP kloubů (tj. distálních interfalangeálních kloubů, které se nacházejí mezi konečným a prostředním článkem prstu), a zánět kloubu bývá navíc spojen s psoriázou nehtů.

Jak častá je psoriatická artritida?

Psoriatická artritida postihuje 7–42 % osob s lupénkou, přičemž vyšší hodnoty jsou udávány především v novějších studiích. To však pravděpodobně není zapříčiněno jejím vyšším výskytem v moderní době, ale spíše je to přisuzováno tomu, že v poslední době je o souvislostech mezi těmito chorobami větší povědomí, zatímco dříve se na tuto diagnózu tak často nepomýšlelo. Dalším důvodem k takto rozdílným hodnotám je také to, že se v průběhu času měnila i kritéria pro diagnostiku psoriatické artritidy.

Projevy psoriatické artritidy

Mezi hlavní příznaky psoriatické artritidy patří především bolestivost a ztuhlost postižených kloubů. Obtíže se objevují typicky především v ranních hodinách a zmírňují se po rozcvičení. Postižení kloubů může být doprovázeno také jejich otokem. V některých případech mohou být projevy nemoci tak výrazné, že dochází k těžké poruše funkce daného kloubu. Kloubní změny mohou být vidět i při zobrazovacích vyšetřeních, např. rentgenu. 

Vedle výše zmíněných projevů může docházet také k:

  • daktylitidě (někdy také označované jako párkovité nebo klobásovité prsty), která se objevuje v místě kloubů, šlachových pochev a úponů šlach a vazů ke kosti, to se pak projevuje otokem jednoho nebo i více prstů, 
  • entezitidě – zánětu lokalizovaného do místa úponu šlach a vazů ke kosti, postihuje nejčastěji Achillovu šlachu, plantární fascii (vaz podporující nožní klenbu) nebo úpony vazů v oblasti čéšky,
  • očním zánětům – mohou se projevovat bolestivostí, slzením, začervenáním či světloplachostí,
  • únavě a depresivnímu ladění, které patří u psoriatické artritidy překvapivě mezi poměrně časté příznaky.

Z výše zmíněného vyplývá, že se lupénka může spojovat s poměrně širokým spektrem revmatických obtíží. V případě jejich rozvoje je třeba je nezanedbávat a navštívit specialistu, aby bylo zahájeno jejich včasné řešení.

Použitá literatura a zdroje:

http://www.lupenkapodkontrolou.cz

Sadek H. A., Abdel-Nasser A. M., El-Amawy T. A. et al. Rheumatic manifestations of psoriasis. Clin Rheumatol 2007, 26, 488–498.

Fayed J. D., Gaber, M. A., Yassen S., El-Hewala A. E. S., Soliman S. G. A study on the rheumatic manifestations of psoriasis. Menoufia Medical Journal 2014, 27 (3). Dostupné z: https://doi.org/10.4103/1110-2098.145527.

Klener P. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 2011.

Autor článku: MUDr. Vlasta Buchmüllerová